Enrico Gatti se narodil v Perugii a studoval u Arnalda Apostoliho (člena souboru I Musici a žáka Rémyho Principeho a Giocondy De Vito) a Alfreda Fiorentiniho (žáka Andrého Gertlera v Bruselu). Po absolvování houslového diplomu se věnoval studiu repertoáru 17. a 18. století. Jako žák Chiary Banchini získal diplom z barokních houslí na Conservatoire Populaire de Musique v Ženevě a pedagogickou kvalifikaci Švýcarské pedagogické společnosti. Následně pokračoval v pokročilém studiu u Sigiswalda Kuijkena na Královské konzervatoři v Haagu.
V průběhu své koncertní kariéry vystupoval po celé Evropě, v Kanadě, Spojených státech, Jižní Americe, Rusku, Japonsku, Koreji a Austrálii. Spolupracoval se soubory jako La Petite Bande, Ensemble 415, Concerto Palatino, Hespèrion XX a La Real Cámara a působil jako koncertní mistr u ansámblů Les Arts Florissants, Les Talens Lyriques, Taverner Players, The King’s Consort, Ricercar Consort, Bach Collegium Japan, Ensemble Accordone, Accademia W. Hermans, Concerto Köln, ARTEK (New York), De Nederlandse Bachvereniging a Les Muffatti (Brusel) a dalších. Spolupracoval také s předními dirigenty, mezi nimiž byli Gustav Leonhardt a Ton Koopman. Je zakladatelem a uměleckým vedoucím souboru Aurora, založeného v Itálii roku 1986, a kombinuje činnost sólisty s dirigentskou prací.
Jeho rozsáhlá diskografie zahrnuje nahrávky pro vydavatelství Harmonia Mundi (Francie a Německo), Accent a Ricercar (Belgie), Fonit Cetra, Tactus a Symphonia (Itálie), Arcana a Astrée (Francie), Glossa (Španělsko) a Brilliant Classics (Nizozemsko), stejně jako četné nahrávky pro italský, francouzský, švýcarský, španělský, nizozemský, belgický, německý, švédský, finský, ruský, kanadský a americký rozhlas. Jeho nahrávky se často setkaly s mimořádným ohlasem kritiky a byly oceněny mimo jiné Mezinárodní nahrávací cenou Antonia Vivaldiho (1993 a 1998), cenou Preis der deutschen Schallplattenkritik a několika oceněními Diapason d’Or.
Aktivně se věnuje badatelské činnosti zaměřené na znovuobjevování a propagaci italského hudebního dědictví a je členem Vědeckého výboru odpovědného za Národní edici Opera omnia Alessandra Stradelly, zřízenou italským ministerstvem kulturního dědictví.
Enrico Gatti se v průběhu let intenzivně věnoval pedagogické činnosti: vyučoval barokní housle na konzervatořích v Toulouse, na Conservatoire Populaire de Musique v Ženevě, na Schola Cantorum Basiliensis, na Hudební škole ve Fiesole, na Civica Scuola di Musica v Miláně a na konzervatořích v Římě, Miláně a Bologni. V současnosti působí jako profesor barokních houslí na Královské konzervatoři v Haagu. Jeho výuka, vycházející z italské houslové tradice 17. a 18. století, přitahuje studenty z celého světa. Byl rovněž zván k výuce na institucích, jako jsou konzervatoře v Paříži, Lyonu, Bordeaux, Ženevě, Madridu, Amsterdamu, Utrechtu a Tel Avivu; Hochschule für Musik v Trossingenu; Juilliard School v New Yorku; University of British Columbia; University of Texas v Austinu; Univerzita v Salamance a Accademia Musicale Chigiana v Sieně, stejně jako na mnoha mezinárodních letních kurzech a akademiích.
Působil jako člen poroty soutěží staré hudby v Bruggách (1993), Brescii (1995), Roveretu (1997 a 1998) a Symphonia en Périgord (1998) a v letech 1997–2005 byl uměleckým ředitelem Mezinárodních kurzů v Urbinu. V letech 2010 a 2017 zastával funkci předsedy poroty soutěže Bonporti Prize v Roveretu.
Enrico Gatti je čestným občanem města Fusignano, rodiště Arcangela Corelliho, a působil jako předseda Vědeckého výboru kongresu Arcomelo 2013, mezinárodního muzikologického setkání konaného v listopadu 2013 k připomenutí třísetletého výročí Corelliho úmrtí. Při této příležitosti znovuobjevil, editoval a nahrál dvanáct dosud nepublikovaných raných sonát připisovaných Corellimu. V roce 2023 kurátoroval organizaci nového výzkumného projektu věnovaného Giuseppemu Torellimu.
Jeho nejnovější dílo Praeconium Solitudinis bylo popsáno jako „nové paradigma hudební utopie“.

Další informace o lektorovi můžete najít na

https://www.enrico-gatti.com/

O třídě

Kurz je určen účastníkům, kteří již vlastní smyčec a nástroj nastavený podle historických zásad a mají alespoň základní zkušenosti v tomto oboru.

Program:
Základy držení těla, tvorby tónu, smyčcové techniky a techniky levé ruky od 16. do 19. století.
Napodobování lidského hlasu jako umění hry na housle, zkoumané ve všech jeho technických a hudebních aspektech: výslovnost, artikulace a frázování.
Základy historické intonace a umění diminucí a ornamentiky.

Navrhovaný repertoár

Výběr je zcela volný v rámci celého evropského repertoáru od druhé poloviny 16. století až po první dvě dekády 19. století.

Požadovaná úroveň studentů

Pokročilí a profesionálové

Maximální počet studentů

8

Vyučovací jazyky

Angličtina, italština, španělština, francouzština